|
|
(Gender-Neutral) Conscription in the Nordic Countries' Armed Forces
Šťastníková, Štěpánka ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Zatímco povinná vojenská služba (PVS) zažívá v posledním desetiletí mírný, ale pozoruhodný návrat, vznik její genderově neutrální varianty byl značně přehlížen. Táto práce prostřednictvím komparativní případové studie Norska, Švédska a Finska zkoumá důvody, které vedly k, nebo naopak bránily zavedení genderově-neutrální PVS. Vzhledem podobnostem těchto zemí v mnoha oblastech se práce snaží vysvětlit, proč Norsko a Švédsko zavedly genderově neutrální PVS, zatímco Finsko zachovalo PVS pouze pro muže. Za tímto účelem jsou tyto tři případy analyzovány pomocí originálního rámce založeného na existující literatuře, který obsahuje následující faktory: bezpečnostní situace země, role a charakter PVS, její legitimizace, integrace žen do armády a tematizace genderové rovnosti v armádě. V případě Norska a Švédska analýza ve většině faktorů identifikuje shodné vzorce. V obou zemích byla bezpečnostní situace vnímána jako relativně příznivá, PVS byla využívána jako nástroj pro rekrutaci budoucích vojáků*yň z povolání, a proto byla tato praxe značně selektivní, PVS byla přeformulována v reakci na měnící se okolnosti, ženy byly do armády integrovány brzy a genderová nerovnost v armádě byla vnímána jako problém. Naproti tomu ve Finsku bylo Rusko vnímáno jako určitá hrozba, PVS byla formulována na stejném základě...
|
|
|
Současný stranický systém Islandu
Mergl, Tomáš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Islandský stranický systém se vždy vyznačoval silnou stabilitou a umírněností, které byly jeho typickým rysem po celý jeho moderní vývoj. Od roku 1999 však probíhají v rámci islandského stranického systému určité změny a dnes již na něj nelze nahlížet jako na tradičně stabilní stranický systém s dlouhodobě dominantní Stranou nezávislosti, systém se štěpí a vznikají strany nové. Po volbách v roce 2013 se sice systém navrátil opět do podoby před ,,volebním zemětřesením" v roce 2009, ale zůstává otázkou, zda je toto znakem opětovné stabilizace islandského politického a stranického systému, nebo jen pouhou reakcí na vládu levice v letech 2009 - 2013. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda islandský stranický systém prochází proměnou, a pokud ano, je tato proměna způsobená finanční a bankovní krizí z roku 2008, nebo jsou to proměny dlouhodobější? Byl volební šok z roku 2009 způsoben reakcí islandských voličů na finanční krizi, nebo byly výsledky voleb jen dalším potvrzením dlouhodobějšímu trendu islandského stranického systému, a to erozí jeho tradičního nastavení? Při analýze vývoje islandského stranického systému je využito kvantitativních metod pro analýzu dynamiky stranických systémů, konkrétně Pedersenova indexu volatility a indexu efektivního počtu stran autorů Laakso a Taagepery. Dále je využito...
|
|
| |
|
|
Estonsko jako severská země?
Vejmělek, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá dvěma základními okruhy. Prvním jsou snahy estonských politiků o redefinici vnějšího chápání regionální příslušnosti své země v době před vstupem do Evropské unie. Byly podnikány politické kroky mající za cíl utvořit obraz Estonska jako severské země. Po vstupu do Evropské unie tyto snahy poněkud ustaly, i když je nadále možné je pozorovat. I přes úzkou spolupráci dodnes není Estonsko plnohodnotným členem severských zemí. Práce se pokouší vysvětlit důvody takového počínání estonských politiků a proč ustaly právě po vstupu do EU. Druhým okruhem je region severských zemí. Společná severská identita dopomohla vybudování transnacionální spolupráce mezi zúčastněnými národy. Ta dnes představuje jeden z hlavních projevů severské země. Důraz je kladen na historický kontext severské identity a vývoj severské spolupráce od svých počátků až po současný stav. Práce na svém začátku přináší teoretický vhled do problematiky regionu. Následně je řešen první základní okruh, tedy snahy o redefinici Estonska jako severské země. Následuje rozbor konceptu severské země a severské spolupráce, a to na základě historického diskurzu a analýzy dnešního fungování. Na základě vyjmenovaných šesti faktorů severské země následuje v práci komparativní kapitola, která srovnává Estonsko s těmito faktory. Výsledkem...
|
|
|
Komunální politické systémy v severských zemích
Polinec, Martin ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Čmejrek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunální politikou v severských zemích. Cílem práce je přiblížit podobu komunální politiky v severských zemích a zjistit, v kterých významných aspektech se jednotlivé země podobají, a v kterých se naopak liší. První kapitola se věnuje existujícím teoretickým přístupům k rozlišování systémů místní správy. Kapitola představuje vybrané typologie systémů místní správy - včetně postavení severských zemí v těchto typologiích. Po první kapitole následují kapitoly zaměřené na lokální politiku v jednotlivých severských zemích. Druhá kapitola se věnuje Švédsku, třetí Dánsku, čtvrtá Norsku a pátá Islandu. Každá z těchto čtyř kapitol je členěna do podkapitol, které se zabývají jednotlivými významnými aspekty lokální politiky v severských zemích. Pozornost je věnována především vymezení rozsahu úkolů, povinností a pravomocí obcí, struktuře a fungování obecních institucí, počtu a velikosti obcí, formám spolupráce obcí, struktuře příjmů, výdajů a dalším finančním záležitostem obcí, volebním a stranickým systémům na místní úrovni, konceptu sousedských rad, uživatelské demokracii a svobodným komunám. Poslední kapitola shrnuje a porovnává získané poznatky. Závěr shrnuje nejvýraznější společné rysy lokální politiky v severských zemích a zároveň upozorňuje na některé rozdíly. Powered by TCPDF...
|
|
|
Severská spolupráce. Její proměny ve druhé polovině 20. století a současná podoba
Viktorová, Iva ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severská spolupráce. Její proměny ve druhé polovině 20. století a současná podoba" pojednává o severské spolupráci Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska od druhé poloviny 20. století se zaměřením na období od 90. let do roku 2008. Práce nejprve krátce představuje historii spolupráce ve Skandinávii do 90. let 20. století a popisuje dvě hlavní instituce severské spolupráce: Severskou radu a Severskou radu ministrů. Hlavní část práce analyzuje severskou spolupráci od 90. let 20. století, zaměřuje se na oblasti, v nichž je spolupráce rozvíjena, a popisuje konkrétní programy, projekty, instituce, cíle a výsledky spolupráce a zjišťuje, jak je spolupráce intenzivní a zda má stále co rozvíjet. Práce se také zabývá otázkou, jak ovlivnilo severskou spolupráci od 90. let zapojení tří pobaltských zemí, s nimiž po pádu železné opony začala spolupracovat. Zjištěním je, že původní severská spolupráce je rozvíjena stále intenzivně - to ukázala podrobná analýza severské spolupráce v 90. letech v hlavní kapitole - a zapojení Pobaltí se jí až na výjimky nedotklo. Pobaltské státy naopak poskytly severským zemím externí příležitost, jak se zapojit do spolupráce v Pobaltí a prostoru Baltského moře.
|
|
|
Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur
Lukeš, Pavel ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur" pojednává o zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska ke třem pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní důraz je kladen na bilaterální podporu, kterou tři severské státy poskytly Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur, zvláště do EU. Práce se snaží vysvětlit, co vedlo severské státy k tak výrazné podpoře pobaltských států v devadesátých letech a jaké motivy lze za touto podporou najít. Přestože je hlavní důraz kladen na vývoj v devadesátých letech, práce se stručně věnuje i historii vztahů mezi severskými a pobaltskými státy. Tento náhled do historie umožní určit změny, ke kterým došlo v zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska k pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní teze práce je založena na tvrzení, že přestože severské státy měly několik důvodů pro podporu pobaltských států, bezpečnostní motivy lze považovat za hlavní důvod aktivní zahraniční politiky severských států v Pobaltí. Práce poskytuje přehled motivů severských států, které je vedly k podpoře pobaltských států a zároveň se snaží poukázat na rozdíly a podobnosti v zahraniční politice tří severských států k Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
|
|
| |
|
|
Proměny severského modelu mírových operací
Jašová, Lucie ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o spolupráci Dánska, Finska, Norska a Švédska v oblasti mírových operací od počátku studené války až do současnosti na pozadí teorie nového institucionalismu a konceptu malých států. Cílem je zjistit, jakým způsobem se vyvíjela účast severských států na mírových operacích v Organizaci spojených národů, Severoatlantické alianci a Evropské unii. Práce nejprve představuje teoretické východisko, hlavní těžiště je pak analýza severského modelu mírových operací a jeho postupná transformace. V rámci řešení byla použita kvalitativní i kvantitativní data z odborných zdrojů a dostupných statistik. Na základě výsledků bylo zjištěno, že participace severských států se od druhé poloviny 90. let rapidně snížila, a to především z důvodu institucionálních změn v samotném konceptu mírových operací a nesourodých národních zájmů jednotlivých států.
|
|
|
Bezpečnostní integrace Severských zemí po druhé světové válce: bezpečnostní společenství s přesahem
Pazderník, Martin ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá bezpečnostní integrací Severských zemí po konci druhé světové války. Využívá konstruktivistický koncept bezpečnostního společenství od Karla Deutsche a jeho revidovanou verzi od autorů Emanuela Adlera a Michaela Barnetta. Tato bakalářská práce tento koncept aplikuje na případ vývoje a vzniku bezpečnostního společenství v Severském regionu. Dále se pouští do hlubší analýzy institucionalizace bezpečnostní spolupráce, která v regionu přišla až po konci studené války, a popisuje její limity a potenciál do budoucna. V závěru se práce věnuje motivům společné účasti Severských států na mezinárodních mírových operacích a možnému vlivu této účasti na spoluutváření a posilování Severské kolektivní identity, která je pro bezpečnostní společenství klíčová.
|
host ::
RSS.